KROCENÍ TELOMERŮ I.

Minulé povídání mohlo pro někoho končit málo optimisticky - ale smrt patří k našemu životu stejně, jako narození. Období života, této úsečky mezi dvěma zmíněnými body, můžeme prožít radostně, nebo v bolestech, nepohodě či nemocech.

Budeme-li chtít vytvořit co nejlepší podmínky pro fungování našeho organismu - celého těla, máme k tomu několik klíčových možností, ze kterých si buď vybereme, nebo zvolíme pořadí, ve kterém je použijeme všechny.

Radost ze života, pevné zdraví, příjemné stáří i délku života máme tedy z větší části ve svých rukách a je na nás, co s tím uděláme. Záludnost však spočívá v tom, že princip stárnutí většinou pochopíme až v době, kdy jsme si způsobili četná nevratná poškození, za které zaplatíme nekvalitou, nebo zkrácením života. To však nemusí platit, pokud získáme klíč k tomuto osobnímu životnímu grálu!

Jak jsem již popisoval minule, mládí je obdobím, kdy máme telomerů k dispozici větší množství, než kolik jich využijeme k obnově buněk - orgánů - těla. To je pohoda, rychle se uzdravujeme, rychle relaxujeme, máme vysokou odolnost, sneseme velikou zátěž.

Zvykneme si na výkonnost našeho organismu a leckdy s ní hazardujeme. Kdo by také myslel na stáří! A právě v tom spočívá ona záludnost - aniž bychom postřehli, nadměrným přetěžováním organismu zvyšujeme průběžnou spotřebu telomerů, rychleji unavené, nebo poškozené buňky se musí regenerovat častěji, než mají v plánu a spotřebovávají k tomu neplánované nadlimitní množství telomerů, ale i životní energie.

Stejně devastačně působí večírky, špatná životospráva, úrazy, nemoci, alkoholové dýchánky, kouření, drogy, ale i nadměrná, nebo nárazová sportovní zátěž, stres, workoholismus a podobně.

Promítneme-li si to v čase, produkce telomerů s věkem klesá, při nezodpovědném a nezdravém způsobu života jejich spotřeba neustále roste nad plánované hodnoty. Je tak mnohem dříve dosaženo bodu, kdy se produkce rovná spotřebě telomerů - člověk si stárnutí nastartuje dříve, než by tomu normálně bylo. Rozdíl bývá i několik let! I o tento rozdíl v čase přijde dříve smrt!

Představíme-li si tento bod vyrovnání produkce telomerů s jejich spotřebou jako vstupní bránu do období podzimu života - stárnutí, pak je velice dobré připomenout, s jak zdravým/nezdravým, či s jak opotřebovaným organismem do něj vstupujeme. A to zejména proto, že se od toho odvíjí okamžitá spotřeba telomerů.

V tomto období se naše tělo začne chovat zodpovědněji než my doteď - převezme kontrolu nad naší životností - hospodařením s telomery a tedy nad rozhodováním, do jakých buněk bude investovat zbytek telomerů, aby si udrželo relativní zdraví a přežilo za daných podmínek co nejdéle.

Jak to udělá? Striktně rozhodne, že některé buňky - orgány nemusí regenerovat, že při jakémsi nouzovém režimu " na dojezd" se bez nich obejde.

V praxi to může vypadat tak, že tělo obnovuje přednostně buňky v srdečním svalu a neřeší poruchy na pleti. Jak se zmenšuje zásoba telomerů, jsou rozhodnutí těla více striktní. Upřednostní buňky životně důležitých orgánů před očima, chrupavkami v kloubech, zubama, pohlavními orgány, mozkovými paměťovými buňkami a pod.

Život se začne stávat méně pohodlným! Ale jednou přijde rozhodnutí takřka finální - srdce nebo plíce?

Pokud hodláte posunout bod kruciálního rozhodnutí, sledujte nás dále!

Váš Petr Václav